|
|
Diskuse na téma zrušení zákona o rozvodu v roce 1974: symptom sekularizace v Itálii?
Praibišová, Eva ; Matějka, Ondřej (vedoucí práce) ; Menclová, Barbora (oponent)
V kontextu sekularizace a formování vztahů církve a státu v Itálii, se tato diplomová práce zabývá tématem legalizace rozvodu a referendem o jeho zrušení v roce 1974. Cílem práce je sledovat, zda lze v diskusi o rozvodech pozorovat symptomy prostupující sekularizace v Itálii. Metodologicky je tato práce zakotvená v kvalitativní obsahové analýze. Prameny, ze kterých tato práce vychází, jsou periodika tří nejvýznamnějších politických stran zkoumané doby: komunistů (deník L'Unità), socialistů (deník Avanti!) a křesťanských demokratů (deník Il Popolo). Cílem je pomocí uvedené metody identifikovat ve vybraných článcích jednotlivé tematické celky, tzv. topoi, která jsou následně podrobena analýze. Výsledky analýzy ukázaly zejména odlišné pojímání reality jednotlivých politických stran, což vyústilo ve formaci dvou opozičních táborů v průběhu referendové kampaně. Křesťanští demokraté vycházející z tradičního křesťanského učení na straně jedné, a socialisté a komunisté hájící koncepci laického, pluralitního státu na straně druhé. Z uvedené analýzy vyplývá, že ve sledované debatě o rozvodech lze, do jisté míry, sledovat tzv. sekularizační proudy.
|
|
|
A qualitative Study of Czech non-believing Students
Říhová, Nikola ; Testa, Alessandro (vedoucí práce) ; Bartheldi, Layla (oponent)
V mojí bakalářské práci se zaměřuji s podporou různých statistik a dat, které zkoumají nevěřící ve světě a v České republice, co to pro jednoho znamená být nevěřící. Pomocí kvalitativního procesu sběru dat, tak zkoumám, co jsou jednotlivé přesvědčení mých informantů v rámci tématu nenábožneství a zároveň jak oni sami reflektují zdroje těchto přesvědčení. Specificky se pak tato práce snaží uchopit tato témata na základě dvou hlavních teoretických rámců. Zaprvé formování identity, což je představeno pomocí teorie G.H. Meada, který v tomto procesu poukazuje na tzv. významné druhé. Zároveň představuji teorii sociální identity od H. Tajfela a J. Turnera, která pojednává o důležitosti sociálních skupin na formaci identity jednotlivce. Tato sociální skupina je v mé práci reprezentována jako skupina nevěřících, která se ale dále může štěpit do dalších podskupin. Na to navazuje druhý rámec, kde přestavuji sekularizační teorii od M. Webera a konkrétněji jeho odkouzlení světa, což je ale doplněno o jeho kritiku, kterou například představuje P. Berger, který naopak píše o znovuokouzlení světa. Pomocí těchto výše zmíněných myšlenek chci tedy poukázat na to, že tématika nevěřících je komplexní a složité téma, které si zaslouží bližší empirický výzkum.
|
|
|
Povědomí mladých lidí o náboženských sektách a hnutí v ČR
MARKOVÁ, Eliška
Cílem práce je charakterizovat současnou náboženskou scénu v České republice s důrazem na nová náboženská hnutí a sekty a zjistit, jaké o nich mají povědomí a představy mladí lidé. První část práce bude zaměřena na charakteristiku vývoje religiozity v České republice, zasazené do kontextu vývoje náboženství v západním světě (sekularizace, alternativní religiozita atd.). Pozornost bude věnovaná zejména vzniku a působení nových náboženských hnutí a sekt v ČR. Druhá, výzkumná část práce si klade za cíl prostřednictvím kvantitativního výzkumu zjistit, co si o náboženských hnutích a sektách myslí mladí lidé, konkrétně studenti středních škol. Autorku bude zajímat, jaké jsou jejich znalosti v této oblasti a jaké mají představy a názory vážící se k sektám a novým náboženským hnutím
|
|
|
Československý okultismus a jeho přední reprezentanti v období I. republiky
Šabek, Jiří ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Bakalářská práce Československý okultismus a jeho čelní reprezentanti v době první republiky zpracovává téma moderního okultismu v kontextu západní esoterické tradice a formování moderní společnosti. Zaměřuje se na metodologická východiska problematiky nových náboženských hnutí, sekularizaci a na celkovou typologii okultismus. V rámci zpracování je kladen zvýšený důraz na hlubší kulturně-historické kořeny, na kterých moderní český okultismus stavěl. V práci je charakterizován jednak vývoj a dynamika jednotlivých okultních hnutí v českém prostředí, tak i někteří jeho čelní představitelé. Hlavní soustředění je pak na směry, kde během první republiky bylo dosaženo významných organizovaných forem, a to hlavně v podobě spiritismu, hermetismu, mystiky, ale jsou všeobecně zahrnuty i jiné významné směry jako příkladně theosofie. Klíčová slova: sociální dějiny, první republika, nová náboženská hnutí, sekularizace, modernizace, západní esoterismus, okultismus, hermetismus, spiritismus, mystika, theosofie, tajné společnosti, náboženské společnosti, Universalia, Psyché
|
|
|
Koclířov u Svitav: poutní místo (mezi)národního významu v sekularizovaném státě
Jančík, Jiří ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Mariánské poutní místo Koclířov u Svitav je zde představeno jako živé sídlo Českomoravské Fatimy, národního centra Fatimského apoštolátu v ČR, které svým významem sehrává unikátní postavení v rámci univerzální římskokatolické církve. Jedná se o relativně nově etablované poutní centrum, jehož vznik se datuje do roku 1995. Poutníci sem přijíždějí načerpat jedinečnou duchovní atmosféru ze všech koutů Česka, ale i ze zahraničí. Nabízí široký sortiment služeb včetně tradiční klášterní cukrárny, prodejny Pastýř s devocionáliemi, ale hlavně oblíbené duchovní semináře každou 1. sobotu v měsíci a klidný klášterní areál s mnoha pamětihodnostmi, který vybízí člověka ke ztišení. Výjimečnost poutního místa dokazuje i skutečnost, že tu byla v dubnu 2016 královéhradeckým biskupem Mons. Janem Vokálem otevřena Svatá brána v rámci letošního mimořádného Svatého roku milosrdenství. Této pocty se většinou dostává pouze katedrálám a významným chrámům v jednotlivých diecézích, a tak se Koclířov řadí mezi důležitá centra církve. I příští rok 2017 nabídne celou řadu slavnostních akcí spojených se 100. výročím zjevení Panny Marie v portugalské Fatimě, přičemž hlavním koordinátorem oslav v celém Česku bude právě Českomoravská Fatima v Koclířově. Je naplánováno, že těchto oslav se zúčastní velké množství farností ve všech...
|
|
|
Secularization in Italy in the post-war-era: literature in the social context
Olša, Michal ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Jiroušek, Bohumil (oponent)
CZ Cílem této práce je analýza sekularizačního procesu v poválečné Itálii. Studie se zaměřuje na nižší společenské třídy. Záměrem je ukázat složitost procesů jako je sekularizace. Na jedné straně je číselná statistika poukazující na klesající míru zbožnosti, na druhé straně můžeme vnímat obyvatelé Itálie jako věřících v Boha a Itálii jako zemi, kde se náboženské symboly objevují zcela běžně ve veřejném prostoru. Abychom tuto rozpolcenost pochopili, je důležité rozlišovat mezi pojmy církev, náboženství a víra. Jako primární zdroj jsem pro svou práci zvolil romány a novely neorealistických autorů. Jelikož se neorealismus snaží zachytit především realitu ve společnosti a spisovatelé zachycují motivaci historických aktérů způsobem o mnoho lepším, než jiné použitelné prameny, výběr děl neorealistických autorů se zdá být více než vhodný. Hlavním metodickým přístupem mé práce je typizace a tím snaha o definování společenských stereotypů. Práce se skládá z 9 kapitol. Kapitoly 1-3 popisují politickou, ekonomickou a společenskou situaci poválečné Itálie a definují tu část společnosti, na kterou se práce zaměřuje. Uvedena je zde také charakteristika neorealismu a jeho autorů, stejně jako nejdůležitější teorie o sekularizaci, na které práce odkazuje. Kapitola 4 definuje církev, náboženství a víru. V kapitolách...
|
|
| |
|
|
Nadcivilizace. Patočkův koncept modernity a jeho význam v kontextu současné historické sociologie.
Homolka, Jakub ; Arnason, Johann Pall (vedoucí práce) ; Skovajsa, Marek (oponent)
Tato práce se věnuje konceptu modernity, který pod názvem "nadcivilizace" vypracoval někdy v průběhu padesátých let 20. století český filosof Jan Patočka (1907-1977) v původně nevydané studii Nadcivilizace a její vnitřní konflikt. Hlavním cílem práce je představit koncept nadcivilizace jak v souvislostech autorova života a díla, tak v kontextu dnešního zkoumání civilizací, jež se odehrává na poli historické sociologie. Stanovený úkol je naplňován skrze tři hlavní části, kterým ještě předchází předznamenání, jež čtenáře uvádí do problematiky dnešní civilizační analýzy. První část už se pak soustředí na autorův koncept modernity, jak byl předložen v původní studii z padesátých let. Patočkův originální pojem "nadcivilizace" je zde obecně představen a zařazen do kontextu dnešní civilizační analýzy, přičemž ve výkladu jsou zároveň zdůrazněny jak okolnosti vzniku textu, tak duchovní rám Patočkovy doby. Druhá část práce se snaží zasadit původní koncept nadcivilizace do autorova výkladu filosofie dějin a následně předvést, nakolik se Patočkovo chápání modernity proměnilo v jeho vrcholném díle Kacířské eseje o filosofii dějin (1975). V poslední části práce je pak věnována pozornost motivu "civilizačního paradoxu", skrze který lze konkrétně poukázat na význam Patočkovy práce v kontextu dnešní historické...
|
|
|
Teorie Ronalda Ingleharta a jejich přínos historické sociologii se zřetelem na publikace od roku 2000.
Zelenka, Jakub ; Černý, Karel (vedoucí práce) ; Gramskopf, Rostislav (oponent)
Anotace: Tato diplomová práce si klade za cíl zmapovat dílo, které Ronald Inglehart vydal po roce 2000 a zařadit ho do konceptu historické sociologie. V práci se zabývám celkem sedmi knihami, které podrobuji kritické reflexi a zároveň komparuji s jinými autory, kteří se k daným tématům vyjadřovali. Práce se bude dotýkat teorií modernizace, demokratizace, sekularizace a v menší míře i civilizační analýzy. Připojím i poznámky a postřehy z hlediska kvantitativní metodologie, jelikož Inglehartovy teorie vycházejí z velkého množství kvantitativních dat na základě dotazníkových šetření. První část mé práce se zabývá modernizační teorií, další část se zabývá sekularizací a třetí část se orientuje na civilizační analýzu. U modernizace a sekularizace nejprve představím verze teorií, které Inglehart se spoluautory publikoval během první dekády 21. století. Poté budu vždy reflektovat i tvorbu nedávnou (2017-2021). U civilizační části, která je nejkratší, shrnu jeho poznatky napříč jeho dílem. Inglehart se v závěru svých pouští i do predikcí budoucí společnosti. I tyto poznatky hodlám v diplomové práci rozebrat. V závěru práce hodnotím přínos díla historické sociologii.
|
|
|
Koclířov u Svitav: Poutní místo (mezi)národního významu
Jančík, Jiří ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Diplomová práce představuje Mariánské poutní místo Koclířov u Svitav jako živé sídlo Českomoravské Fatimy, národního centra Fatimského apoštolátu v ČR, které svým významem sehrává unikátní postavení v rámci univerzální římskokatolické církve. Cílem práce, která spadá pod geografii náboženství, je hloubková studie tohoto relativně nově etablovaného poutního centra, jehož vznik se datuje do roku 1995. Analyzuji, jakým způsobem je tato konkrétní lokalita poutnictvím transformována. Snažil jsem se rozklíčovat celkem 4 předpoklady, které se zdánlivě jeví nelogicky protichůdně: nastartování sakralizace v této extrémně sekulární destinaci, fenomén polského papeže sv. Jana Pavla II. v těchto končinách, vzdálených přes 250 km od jeho rodných Wadowic nebo postsekulární aktivity věřících poutníků. Stává se zde z bývalé ospalé zapadlé vísky socioekonomicky dravé poutní centrum regionálního, národního či dokonce mezinárodního významu? A jak funguje vzájemná spolupráce s obcí a zdejší školou? Abych relevantně dosáhl teoretického zarámování poutnictví v celoevropském, ale i celosvětovém kontextu, čerpal jsem zejména z literatury polských autorů, kde je poutnictví více zakořeněno a hraje tradiční roli. Navíc snad jediná katedra religiózní geografie na světě sídlí právě na Jagellonské univerzitě v Krakově. Poté se...
|
host ::
RSS.